Obec Hlohovice
Hlohovice Hlohovice, Hlohovičky, Mostiště, Svinná

Obec

Statistické údaje:

znakobec 1

  • ZUJ: 533866
  • Počet částí: 4
  • Katastrální výměra: 1 obec 2811 ha
  • Počet obyvatel: 367
  • Hlohovice: 204
  • Hlohovičky: 66
  • Mostiště: 44
  • Svinná: 53

Kontakty:

Hlohovice 80, 338 08 Zbiroh

starostka: 724 181 230
místostarosta: 724 939 827
účetní: 605 880 041
obecní úřad: 724 181 230, 724 939 827

Obec Hlohovice, jejíž součástí jsou místní části Hlohovičky, Mostiště a Svinná.

HLOHOVICE

Historický vývoj obcí Svinná a Mostiště na jedné straně, Hlohovice a Hlohovičky na straně druhé probíhal od dob nevolnictví a zrušení obecní samosprávy až do jejícho postupného obnovení po zrušení roboty, dvěma odlišnými směry a ve zcela jiných podmínkách.

V době, v níž se původně svobodný vesnický lid dostal do područí šlechty, tvořily Hřešihlavy, Svinná a Mostiště jeden vladycký statek zapsaný v Zemských deskách (tzv.deskový statek) vladyků ze Svinné. Tento původní statek s vesnicemi, s lidem poddaným a se vším, co k němu patřilo, byl časem rozdělen na díly, na nichž byli usazováni jednotliví členové rodu, kteří se pak nazývali buďto "z Mostiště a Svinné", nebo "na Svinné a Hřešihlavech" apod. Jejich společným rodovým znakem byl štít červený, na něm pokosem stříbrné břevno a na něm tři zelené listy leknínové.

V roce 1648 byl statek Svinná jako dědictví rozdělen na dva díly. Na první díl byla položena Svinná s Mostištěm a Lhotkou s několika poddanými v Němčovicích, Hlohovicích a Hlohovičkách, na druhý díl položeny Hřešihlavy s Prašným Újezdem a Terešovskou Lhotkou.

Naprosto jinak tomu bylo v Hlohovicích a Hlohovičkách a v jiných obcích na Křivolátsku, kde od pradávna byli na jednotlivých statcích později dědičných usazeni "manové" (služebníci krále) ku hradu Křivoklátu. 

V Hlohovicích bylo 9 manů robotných. Manové, tím, že se kdysi dali do královskýh služeb, požívali privilegií a dědičných statků, určitých práv a svobod, kdežto všechen ostatní vesnický lid žil v bezpravném, nevolnickém poddanství svých vrchností. Jména tehdejších manů:
Švardův čp.1, Květův čp.3, Vostrovského čp.4, Baštův čp.5, Zdichův čp.9, Poplužníkův čp.16, Bašíkův čp.19, Vrbíkův čp.23, a Štěpánkův čp.26.

Škola v Hlohovicích

Dle udání starých pamětníků byla zřízena škola ve Velkých Hlohovicích před rokem 1790 a vyučovalo se prvotně v prozatímním stavení, původní čp. 27. Prvním učitelem jmenovaným r. 1785 byl Antonín Schwarz. Roku 1795 věnována část farní zahrady od tehdejšího lokálie na stavbu nové školy,původní čp.33, která stala pod patronátem zdejší obce.

V roce 1829 převzal školní patronát J.J. Karel Egon kníže Fürstenberg a nechal postavit novou školní budovu uprostřed návsi. Stavbu provedl radnický stavitel Preisler. V roce 1831 po slavném vysvěcení se v této škole začalo vyučovat. Z počátku měla škola i tři třídy a navštěvovalo ji 300 žáků.

Do roku 1961 jako škola dvoutřídní s pěti postupovými ročníky. Od začátku školního roku 1962-1963 organizována jako škola jednotřídní, měla čtyři postupové ročníky, pátý ročník přeřazen za ZDŠ v Radnicích.

V roce 1970 zřízena opět dvoutřídní škola s pěti postupovými ročníky.Dne 29. června 1979 dochází k uzavření školy.

Další údaje

  • v roce 1850 tu žilo 398 osob,
  • v roce 1950 měly Hlohovice 224 obyvatel a 72 domů.
  • 29. ledna 1899 založen Sbor dobrovolných hasičů v Hlohovicích.
  • 19. června 1932 odhalen pomník padlých v Hlohovicích

Důl Ferdinad

24. dubna 1937 mezi 9. a 10. hod. byl vytopen spodními vodami blízký uhelný důl "Ferdinand" u Chomle. Utopilo se 14 horníků, vesměs ženatých, ve stáří mezi 25 - 40 lety. Zůstalo po nich 14 vdov a 30 sirotků. Z našich obcí to byl Jan Houška z Hlohovic, 26 letý otec 2 dětí, a ze Svinné Prokop Lehký, 36 letý otec 2 dětí, a Václav Hofman, 34 letý otec 1 dítka. Druhý den byly vyšetřovány příčiny neštěstí. Pro pozůstalé uspořádána sbírka, která byla rozdědlena většinou mezi osiřelé děti. Pohřbů utonulých se zúčastnilo veliké množství lidí, náklady hradil částečně majitel dolu L. Kautský a Fr. Cajthaml, dále hornická nemocenská pokladna a revírní rada hornická v Plzni. Poslední z pohřbů se konal až za 8 měsíců od důlní katastrofy, teprve tehdy bylo tělo nalezeno. Tehdy se o této katastrofě psalo všude jako o dani hornickému povolání. Teprve horníci z dolu Ferdinand, kteří vyváželi své mrtvé kamarády a čistili šachtu, zjistili, že k zátopě nikdy nemuselo dojít, kdyby se dodržovaly hornické bezpečnostní předpisy. Za dané situace mělo se předvrtávat /tak zvané bezpečnostní sondy/ a horníci by se byli zachránili.

20. ledna 1956 bylo v obci Hlohovice založeno JZD III. typu s platností od 1. března 1956, kdy byl proveden svod dobytka. Předsedou byl zvolen Adolf Vostrý. V srpnu 1957 JZD rozšířeno, jeho členy jsou všich zemědělci. V roce 1960 došlo ke sloučení obcí Hlohovice, Hlohovičky, Mostiště a Svinná pod společný MNV v Hlohovicích.

V roce 1965 zakoupena kamera na 16 mm film (finanční prostředky poskytlo JZD). První film byl natočen ještě téhož roku a uložen do filmové kroniky naší obce.Zakladatelem byl M. Beran a dále sním spolupracoval K. Stehlík. Založeno prosperující kino, v kulturní mistnosti ve škole, kde se promítali celovečerní filmy i filmy z naší kroniky.I v roce 1985 se pokračovalo v natáčení.Kroniku na VHS lze zapůjčit na OÚ v Hlohovicích. Místní JZD začalo stavět jídelnu s výčepem, která byla v srpnu 1966 otevřena. Kino přestěhováno sem. Z parku za školou, zarostlého akáty, s neupraveným terénem, vzniklo hřiště, které bylo 16.6.1968 za doprovodu hudby (Hájenka) slavnostně otevřeno sportovními soutežemi dětí dopoledne a dospělí rozehráli turnaj v nohejbalu odpoledne. Na hřišti byly umístěny dvě lodičkové houpačky (vymaloval je O. Pašek z Hlohoviček), konstrukce pro tři provazové houpačky, postavena lanovka pro děti, vyvedena voda z vodovodu JZD, postaveno doskočiště atd. 1970 postavena autobusová čekárna.

V roce 1971 zahájena stavba koupaliště v Hlohovicích a první kanalizace. V roce 1976 došlo ke sloučení pěti okolník družstev a to: JZD "Severka" Podmokly, JZD "Háj" Mlečice, JZD "Dukla" Hřešihlavy, JZD "Vítězný únor" Hlohovice a JZD "Přátelství" Lhotka u Radnic, a vzniklo JZD "Mír" Kladruby, což bylo největší družstvo v okrese Rokycany.

  • 2.9.1978 zprovozněna Mateřská Škola v Hlohovicích.
  • 1979 rekonstrukce el.sítě, zahájena stavba požární zbrojnice a budovy obecního úřadu Organizace Svazarm fungovala v naší obci od roku 1980, měla dvě odbornosti: kynologie a střelectví. Členové se sem sjíželi z dalekého okruhu k pravidelným cvičením. Organizaci vedla pí. Kreslová z Chomle.
  • V roce 1987 si členové postavili novou budobu, která je v současné době majetkem obce a slouží k různým kulturním akcím.
  • 17.10.1981 otevření požární zbrojnice a obecního úřadu Hlohovice čp.80. Kolektiv mladých požárníků založen v roce 1986 pod vedením M. Mráze, P. Prachaře a Pflegera J.
  • V roce 1983 provedena kanalizace.
  • MNV v Hlohovicích v roce 1984 zahájil adaptaci budovy bývalé školy pro místní účely (pošta, tělocvična pro nově založenou TJ, prodejna, kino a pod.). 1.1.1985 pošta předána do provozu, vedoucí poštovního úřadu - M. Stehlíková. 20.9.1986 slavnostě otevřeno kino. Rekordní návštěvnost kina (106 osob) na filmu "Vesničko má středisková". 9.10.1987 za doprovodu hudby otevřena nová prodejna Jednoty rovněž v budově školy. Prodavačky: pí.Králová ze Skoupý a pí. Jiřičková.

 

HLOHOVIČKY

Hlohovičky leží v severní části okresu v nadmořské výšce 401 merů. První písemná zpráva pochází z roku 1382. V roce 1850 tu žilo 413 obyvatel, v roce 1950 mela obec 181 obyvatel a 55 domů. V roce 1899 zřízení dvoutřídní obecné školy v tehdejších Lohovičkách. JZD v obci bylo založeno hned v první etapě zakládání družstev 19.8.1952. O založení družstva se zasloužili především malozemědělci. Z největších zemědělců vstoupili do družstva jen tři (František Hůla, Václav Král a Václav Němec.) Prvním přesedou vyl Václav Houška z čp.14. V roce 1961 místní JZD bylo sloučeno s dalšími JZD (Hlohovice, Svinná a Skoupý) v jeden celek "Vítezný únor" se sídlem v Hlohovicích. V roce 1970 byla v Hlohovičkách provedena oprava rybníka, zbudován jez přes potok, zřízeno dětské hřiště, tři lávky přes potok, autobusová čekárna, opravena hasičská zbrojnice, pořízeny sušáky na hadice, prodejna Jednoty, položena kanalizace v délce 150 m a asfaltová silnice přes obec.

MOSTIŠTĚ

Malá obec leží na severu okresu v nadmořské výšce 440 metrů. Založení obce: Kdy byla naše obec založena není zatím přesně zjištěno. Karel Jaromír Erben : Ernesta diplomatika nec non Epistolaria Bohemiae et Moraviae ( výpisy z listin českých a moravských ) . Díl I. str. 326 : Mostiště se připomíná roku 1226. Díl III. str. 1196 : Hroznata z Mostiště se připomíná dne 17.6. 1291. Díl III. str. 855: Bratři Bušek a Zněta se připomínají jako dědici obce Mostiště roku 1303. Díl IV. str. 497: Breta a Buzo, břatři řečení z Mostiště, synové Jindřicha z Mostiště se připomínají dne 17.4. 1343. Z toho co bylo uvedeno vyplývá, že naše obec byla založena nejspíše ve 13. století, některými přemyslovskými družiníky, při postupném rozšiřování moci mohutného a výbojného kmene Čechů, který nakonec ovládl a sjednotil celé území Čech.

Název obce a obyvatelstvo: Původní název byl „Mostišče“, tj. místo, kde byl most přes močál ( bahno ). Byl to patrně most haťový, upravený z otepí a proutí a kladeným kulatým dřívím. Na původ jména se zapomínalo, zejména když místo bylo odvodněno , když potok zanikl, anebo bylo původní jméno všelijak zkomoleno. Obec Mostiště v roce 1850 měla 186 obyvatel, v roce 1950 měla 108 obyvatel pracujících z velké části v zemědělství ( ostatní v dolech ). V současné době žije v obci trvale přihlášených 41 obyvatel. Dominantou návsi je zvonice a k ní přistavěná z jedné strany hasičská zbrojnice a z druhé strany kulturní místnost. V kulturní místnosti tzv. klubovně a na návsi se odehrává veškerý společenský život vesnice. Od roku 1968 je na budově hasičské zbrojnice umístěna pamětní deska na počest obětem 1. světové války. Dolování uhlí a břidlice vitriolové: Uhelná pánev Mostiště obsahovala 10.000 čtv. sáhů. V Mostišti se nalézala za vsí severovýchodním směrem. Majitelem pozemku, pod kterým se uhlí nacházelo, byl hrabě J. F. Auesperk. Důl Jindřich v Mostišti náležel podle inspekčního zápisu ze dne 30.12. 1291 pachtýři Václavu Pacandovi. Po II. Světové válce pokračoval pan Václav Trejbal v dolování uhlí soukromě. Rozhodnutí československé vlády o znárodnění veškerého nerostného bohatství ukončilo těžbu uhlí v naší obci. V Mostišti se dobývala též břidlice vitriolová, která se používala k výrobě kyseliny sírové ( oleum ). Výroba kyseliny sírové byla soustředěna do nedalekého Kamence, kde se zachovala poměrně dlouho, protože továrna měla vžitý anglický způsob výroby. Výroba kyseliny však zanikla vzhledem k budování dokonalejšího chemického průmyslu. Pozůstatkem dolování břidlice vitriolové jsou štoly v katastru naší obce ( Homole, cihelna, rybníček u chaty, jeden starý svědek uváděl, že se břidlice dolovala i směrem jižním od obce a to pod úvozem ).

Znak vladyků z Mostiště, Svinné a Hřešihlav Vladykové ze Svinné u Liblína, kteří také z Hřešihlav a z Mostiště se nazývali, měli v šikmém břevnu stříbrném ( od pravé k levé straně postaveném ) tři listy jako pánové ze Žeberka a z Drohlavy. ( Památky archeologické díl X. str 258 ) Štít červený, pás stříbrný s 3 zelenými listy ( leknína ), klenot jako štít měli: Vladykové ze Svinné, z Hřešihlav a z Mostiště jako pánové ze Žeberka, z Drohlavy a Kryr. ( Ang. Sedláček: Českomoravská heraldika ).

Kulturní dění v obci Divadlo: Ochotnické divadlo se v naší obci začalo hrát již po 1. světové válce. Za zmínku stojí připomenout, že v roce 1941 v naší obci hrála s moštickými ochotníky slavná česká herečka Dana Medřická v divadelní hře Vina. Divadelní soubor hrál jak činohry, tak i zpěvohry. Ochotníci ukončili svoji činnost v roce 1956.Na jejich činnost navázal dětský divadelní soubor, který v obci působil cca 20 let. Stolní tenis: Oddíl stolního tenisu byl založen v roce 1978. V tomto roce se přihlásil do okresní soutěže. Členové oddílu hráli nejdříve pod hlavičkou SSM Mostiště, od roku 1990 pod TJ Hlohovce. Od roku 2003 hrají naši sportovci pod hlavičkou SK Mostiště.

V současné době veškerou činnost v obci zajišťuje SDH Mostiště. Sbor SDH Mostiště byl založen v roce 1927. Historické údaje byly čerpány z kroniky obce Mostiště.

Některá další důležitá data: 23.3.1956 vzniklo JZD, které hospodařilo na 140 ha. Pro živočišnou výrobu byly opraveny větší stáje pro dojnice, mladý skot a vepřše. Družstvo postavilo i drůbežárnu. Dne 18. února 1960 místní družstvo sloučeno s JZD Hlohovice, Hlohovičky a Svinná. Později bylo toto JZD pak sloučeno s dalšími družstvy sdruženými v ekonomický celek JZD "Mír" v Kladrubech. 1964 zbudováno koupaliště 27.10.1968 odhalení pamětní desky V roce 1970 byl v Mostišti opraven rybník, byl zřízena autobusová čekárna, upraveny náves, opravena požární zbrojnice, zřízena prodejna Jednoty a vybudována asfaltová silnice z Chomle přes Mostiště do Hlohovic.

SVINNÁ 

Svinná byla v minulosti sídlem vrchnosti, proto tu ještě dnes najdeme zbytky bývalé tvrze. Zámek byl vybudován za hraběte Wurmbranda. Obec leží 387 metrů nad mořem. V roce 1850 tu žilo 294 obyvatel, v roce 1950 191 obyvatel v 53 domech. Ves Svinná se objevuje v pramenech poprvé v r. 1355, kdy ji drželi Jan Koza a Jan z Mostiště. Ves byla ve 14. století rozdělena mezi několik zemanů, z nichž se často připomínají Svojše ze Svinné a Bozděch z Mostiště, který měl majetek ve Svinné do r. 1379. Za husitství je znám Rous ze Svinné, jeden z obránců Karlštejna proti Pražanům v r. 1422 a člen protihustiského spolku katolické šlechty Podbrdského kraje. Z roku 1498 se připomíná Slavibor Pracek ze Svinné. Vladykové ze Svinné se v pramenech objevují až do poč. 16. soletí. Vrbatův mlýn Na katastrálním území obce Svinná v tichém romantickém údolí, při břehu radnického potoka, stojí starobylé hospodářské stavení čp.39, tzv."Vrbatovský mlýn" Před mnoha lety, po postavení tzv. "Nového mlýna"(nynější čp.38 tzv. Kočkův mlýn) byl Vrbatův mlýn zrušen a stala se z něho hájovna, v níž se během let vystřídalo několik lesních hajných. Byla zrušena v roce 1963 a asi tak v roce 1967 ji koupil Antonín Kapek, člen tehdejšího ÚV KSČ. Postupně nechal zbořit hospodářské budovy, vzniklé prostranství dal osázet keři a květinami s vodním bazénem uprostřed a celý pozemek dal oplotit drátěným pletivem. Provedl dále stavební úpravy v obytném stavení a býv. mlýnici a do místností dal zavést ústřední vytápění. Provedenými stavebními a terénními úpravami se změnila k nepoznání bývala starobylá mlýnská usedlost. Zmizel mlýnský náhon i vodní nádrž i mlýnská strouha, v níž se kdysi otáčelo mlýnské kolo. V roce 1990 zde Antonín Kapek spáchal sebevraždu. Po té usedlost nikdo dlouho neobýval, vše bylo rozkradeno a zdevastováno. Od roku 2004 majetkem rodiny Arenšteinových. V roce 1903 byl v obci založen Sbor dobrovolných hasičů V roce 1964 svépomocí postavena hasičská zbrojnice, stojící u čp.43 a čp.7, později v roce 1966 určena ke zboření, jelikož byla stará a chatrná. Nová hasičská zbrojnice byla občany zbudována z bývalé stodoly u chalupy čp.31, proti obecnímu rybníku na návsi. V roce 1980 zrekonstruována. V roce 1952 založeno JZD Svinná. Prvním předsedou se stal Jaroslav Pock. K zakládajícím členům patřil i větší zemědelec Josef Trejbal z čp. 17, která od roku 1953 do sloučení zastával funkci předsedy. Dne 19.2.1960 došlo ke slouční JZD Svinná, Mostiště, Hlohovice a Hlohovičky a nově ustavenému družstvu byl dán název "JZD Vítězný únor Hlohovice. Krátce po tom došlo i ke sloučení obcí. Poslední schůze MNV ve Svinné se konala 31.5.1960. Sloučené obce měly dohromady 594 obyvatel a společný MNV Hlohovice. V roce 1976 došlo ke sloučení JZD v obcích: Třímany, Hřešihlavy, Kladruby, Vojenice, Bujesily, Chockov, Lhotka, Olešná, Němčovice, Svinná, Mosiště, Hlohovice, Hlohovičky, Terešovská Lhotka, Zvíkovec, Čilá, Hradiště, Podmokly, Mlečice, Chlum, Prašný újezd a Skoupý, a vytvoření nového JZD s názvem JZD "Mír", ve Vojenicích. Tam byla zřízena administrativní budova a v osadě Skoupý "Na Vítání" byly postaveny hospodářské objety a zařízení pro chov a výkrm vepřů. Stavení čp.42, které stálo za vsí pod rozcestím silnice vedoucí do Kamence a cesty ode Dvora, a u cesty vedoucí ze vsi podél pole zv. Beranka, bylo kdysi panskou kovárnou. Byla to zděná, kamenná a cihlová budova, pozůstavají z klenuté kovářské díly s kovářskou výhní s mohutným měchem, dvěma komadlinami posazenými na silných špalcích. Obytnou část tvořily dvě místnosti, z nichž jedna byla tzv. černá kuchyně s pecí na pečení chleba. Posledním kovářským mistrem ve staré kovárně byl Václav Vokáč, který se po první pozemkové reformě odstěhoval s rodinou do přiděleného domku čp. 49, přistavěného k bývalé zemanské tvrzi čp.1, sloužícího původně za obydlí panských úředníků. Řemeslo pak vykonával přímo na panském dvoře. Kovárna zůstala opuštěná, pak ji obec prodala Jindřichu Nimbergerovi z čp.24, který budovu kovárny postupně zbořil. V roce 1983 výstavba kanalizace v obci Dne 2.7.1983 slavili hasiči 80 výročí založení sboru a 620 let trvání obce. Slavnost byla přerušena požárem stohu v sousední obci Hlohovice.

znak obceArchivní průzkum potvrdil existenci pečeti obce Hlohovice v období před konstitucí obecního zřízení v první polovině 19.století. Dochované otisky pečeti obce z roku 1839 v Indikačních skizzách Stabilního katastru v archivních fondech Národního archivu v Praze jsou ovšem natolik nezřetelné, že obsah pečeti není rozluštitelný.

V horní části pečetního pole lze tušit opis „Obecz Welko-Lohowice“ a pod tímto opisem pak znakový štít převýšený knížecí korunou, díky jejíž přítomnosti můžeme pouze odhadovat, že ve štítě byl zobrazen erb knížecí rodiny Fürstenberků s figurou orlice, stejně jako v pečeti panství Křivoklát, k němuž ves Hlohovice patřila.

U ostatních místních částí obce (Hlohovičky, Mostiště, Svinná) archivní průzkum vlastní pečetní znamení nedoložil. Archivní fondy, u nichž lze očekávat případné užití obecních pečetí, totiž shodně ukazují pouze otisky vrchnostenských pečetí panství Křivoklát, k němuž patřily kromě Hlohovic také Hlohovičky, panství Terešov, ke kterému se počítala část Hlohoviček, a panství Liblín, jehož součástí byly před konstitucí obecního zřízení vsi Mostiště a Svinná.

Vzhledem k tomu, že obsah historické pečeti Hlohovic není spolehlivě doložen a že ostatní dnešní části Hlohovic svou vlastní pečeť nejspíše neměly, z čehož vyplývá, že pro tvorbu znaku obce nemáme k dispozici vhodný sfragistický podklad v podobě obsahově využitelného historického obrazového obecního pečetního znamení, jehož figurální námět by mohl být uplatněn v novém znaku obce, ukazuje se, že při tvorbě nového znaku obce by měl být aplikován alternativní postup výběru vhodných znakových figur.

Jinými slovy: Neukazuje-li se jako možné heraldizovat staré předheraldické obrazové znamení obce, znak obce lze vytvořit prostřednictvím kombinace znakových figur vyjadřujících relevantní motivy z historie a geografie obce, nebo představujících tzv. mluvící znamení obce – to znamená symbol vyjadřující název obce.

Návrh znaku obce Hlohovice odtud obsahuje následující figury:

  1. Mluvící znamení v podobě obecných (tj. z reality odvozených a heraldicky stylizovaných) figur hlohových květů a listů. O mluvícím znamení hovoříme v heraldice tehdy, odkazuje-li znaková figura na jméno nositele znaku. Mluvící znamení v obecním znaku může mít například stejný slovní základ se jménem obce, nebo může jít o figuru, která obecně symbolizuje název obce či vyjadřuje jeho skutečný původ. Mluvící znamení poukazuje na jméno obce buď přímo, nebo takříkajíc šifrovaně prostřednictvím heraldické metafory. V konkrétním případně obce Hlohovice se jedná vlastně o „dvojité“ mluvící znamení, protože jak vlastní Hlohovice, tak i jedna z místních částí obce, Hlohovičky, mají stejný  základ jména, který se odvozuje buď od příjmení „Hloh“ jako „ves lidí Hlohových“, nebo od označení „Hlohový“ vrch, nebo les.
  2. Erbovní znamení vladyků píšících se ze Svinné (a také sezením v Hlohovicích),z Mostiště, či z Hřešihlav v podobě tří kosmo seřazených koulí, variantně zobrazených v kosmém pruhu čili břevně, nebo jako zdobení býčích rohů. Erbovní motiv kosmo položených kuliček je v návrhu znaku variantně modifikován do podoby čtyř kosmo seřazených květů hlohu; obdobně jsou nahrazeny kuličky hlohovými květy rovněž v sousedství býčích rohů. Heroldské (tj. geometrickým dělením štítu konstituované) figuře břevna lze rozumět také jako schématickému vyjádření mostu a tedy jako mluvícímu znamení  odkazujícímu na původ jména místní části Mostiště.
  3. Erbovní znamení Pracka ze Svinné v podobě polceného (tj. svisle děleného) štítu, který může odkazovat rovněž na polcený štít erbu (s medvědí nohou a býčím rohem) pozdějších majitelů Svinné, Běšínů z Běšin, kteří se také psávali ze Svinné.
  4. Černá pata nebo dolní pole štítu jako symbol někdejší těžby uhlí a břidlicena území obce a jejích místních částí.
  5. Počet znakových figur v jednotlivých variantách vyjadřuje počet místních částí obce (například 4 květy), počet historických panství, k nimž dnešní místní části obce náležely (například 2 pole polceného štítu), nebo hlohovický kostel zasvěcený Nejsvětější Trojici (3 koule).

Znak popis:

Ve stříbrném štítě zelené kosmé břevo se čtyřmi stříbrnými hlohovými květy se zlatými semeníky provázené dvěma zelenými hlohovými listy, nahoře vztyčeným, dole svěšeným.“

Vlajka popis: 

„Bílý list se zeleným kosmým pruhem vycházejícím v horním rohu z první šestiny horního a první čtvrtiny žerďového okraje a v dolním cípu z poslední čtvrtiny vlajícího a poslední šestiny dolního okraje. V pruhu čtyři bílé hlohové květy se žlutým semeníkem. V dolním rohu svěšený zelený hlohový květ. V horním cípu vztyčený zelený hlohový květ. Poměr šířky k délce je 2:3.“

Obec

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Hlášení rozhlasu

Hlášení rozhlasu

MONITOR

informační portál MFČR pro přístup k rozpočtovým a účetním operacím státní správy a samosprávy

KORONAVIRUS

Koronavirus

COVID 19

Mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu v mobilní aplikaci – V OBRAZE.